Poštovní známka Pražský hrad v ročních obdobích (léto) hodnota "E"
Poštovní známka s motivem Pražského hradu. Hodnota zastoupena písmenem „E“, které odpovídá ceně za obyčejnou zásilku do zahraničí do 50 g – evropské země dle Ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění – aktuálně 44 Kč. Vhodné na pohlednice, nebo obálky.
Kategorie: | Poštovní známky |
---|---|
Motiv: | architektura, města |
Barevnost: | barevné |
Hodnota: | písmenková hodnota |
Rok vydání: | 2019 |
Položka byla vyprodána… |
Datum vydání známky je 22.5.2019. Výtvarný návrh: Adolf Absolon, rytina: Martin Srb, způsob tisku: kombinace ocelotisku z ploché desky s vícebarevným ofsetem.
Pražský hrad je odvěkým symbolem českého státu, nejvýznamnější českou památkou a zároveň jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí. Pražský hrad je též památka UNESCO s více než tisíciletou tradicí. Hrad byl založen pravděpodobně již někdy kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Pražský hrad se rozkládá na ploše téměř 70 000 m². Hrad tvoří rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb rozmanitých architektonických slohů. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z hlíny a kamení. Dobou rozkvětu bylo pro Pražský hrad období vlády krále a později císaře z rodu Lucemburků, Karla IV. Ještě za vlády Karlova syna Václava IV. pokračovala výstavba Hradu. Husitské války a následující desetiletí, po něž Hrad nebyl obýván, způsobily chátrání hradních budov a opevnění. Další příznivá doba nastala po roce 1483, kdy se král z nové dynastie Jagellonců opět usídlil na Hradě. Spolu s novým opevněním byly vystavěny obranné věže na severní straně (Prašná věž, Nová bílá věž a Daliborka). Králové další dynastie na českém trůnu, Habsburkové, zahájili přestavbu Hradu na renesanční sídlo. Přestavba Hradu vyvrcholila za vlády Rudolfa II. Císař se na Pražském hradě natrvalo usídlil a začal jej proměňovat v důstojné a velkolepé středisko říše, přitažlivé pro diplomaty, umělce i vzdělance. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se Pražský hrad stal opět sídlem hlavy státu. Nutné úpravy byly v roce 1920 svěřeny slovinskému architektu Josipu Plečnikovi.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat příspěvky. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.